PortalGuarani.com
Inicio El Portal El Paraguay Contáctos Seguinos: Facebook - PortalGuarani Twitter - PortalGuarani Twitter - PortalGuarani
RAMIRO DOMÍNGUEZ (+)

  MBÓI-JAGUA (Poesía de RAMIRO DOMÍNGUEZ, 1973)


MBÓI-JAGUA (Poesía de RAMIRO DOMÍNGUEZ, 1973)
MBÓI-JAGUA

Poesías de RAMIRO DOMÍNGUEZ
 
 
MBÓI-JAGUA
 
Che resárupi a hecha,
upevérö nda roviái:
mbói ñarö kakuaa resa rendy
y mbytére o së o vevúi.
Pe huguái oi tyvyróvo
y jepe o timbo, o sunünü.
Pe y ñäkä katu, jaguáicha
o je jurupe'a o guahu.
Hugua-guasúpe roiméva
araka'eve ro hendu'y va'ekue ichugui.
Péina ko'ägä che ha itéma
i katu che ñë'ë reity avei.
Pe ju ke che rapykuéri
kïrïrï ha itépe ja je sareko
hese, sapy'a reínte ko kuehéicha
o së o je'chauka jevy.
Mombyry guive nte. -Ani mo'ä
ñande recha, ha upépe nte
jaiko pa.
Güaimï ha mitä oime háicha
tapykuépe to pyta o ñembo'e.
Nda ichupekuéra güaräichai
ko'ä mba'e.
 
Néike che ïrü: y jaty-
pa ma hikuái ñande rapicha-
kuéra, y jerére y ñäsäi.
Ñande avei ja ha hendive-
kuéra ko mba'e vai ete
ña mbo hovái.
 
-Che sevo'i kuéra o ñatöi
ko'ä ñë'ë rei rei oikóva,
mañei piko mamove o sëva
aipo jegua-mbói.
 
-Che renda katupyry
-ári, mba'evéicha gua
moñái nda che mondýiri.
Ña ño pytyvö mba katu:
ña myesäkä pe ñü, ha
tatatïnáme ja hekýi.
 
-Y karaípe ja jovasa
ha ja hesyvö hese
yvyra akua.
………… -E porandúna
nde jarýipe, sapy'a nde moñárö
mano re kañy hagüa.
 
Maramove heräkuäva
Hugua-guahu, ayvu ambue
sapy'a, oity i japytépe kuéra
äkä raku ha vy'a.
Tekove reko kañy
tesaráipe o hykuavóva
hemirekötëvë,
ko morandu joja'y
o hypýi y keraípe
ko'ä yvypóra, o moingo vy.
Te re së mi nte, ka'aru
-hembiapo kuéragui o poi aja-,
i jurúpe mbói-jegua
nte ma re hendu.
Kuñä i sái peteïva
o ñe mbo ao pyahu joa.
Kuimba'e kuéra katu
opa henda tÿgüasä
o mo potï o mbo jegua pa.
I tupäo chavi mi
vokói ke o ñe myataindy
o mimbi pa.
Mborayhu ha purahéi
o jora jevy hetä kuéra.
Hekópe guáicha nte avave
ndo je'cha véi.
 
Ani na che ñätöí vai-
tei, cher ryvy, ha ña henói
mo'ätei héra ite rupi
mba'e pochy.
Ko'ä aña rymba kue
ko, i porä ve nte ja hero
 
sapy'a hese kuéra
ña ñepyrü ta ramo
jaipo'o.
 
-Hendápe guáicha nte ja'e:
che mo py'a perërï mba ma
ko'ä mba'e.
Amóue ñë'ë mëgüa
ñepyrü ngue, o ho y pahápe
tuicha ite mba'e vai reheve
o së.
 
Ko japu
ha ayvu guasu-
ko - re hecháne-, i po'i ve ha rupi
jevy nte o so va'erä,
ha ÿ ñaküa ve va katu
tuicha ite ve nte ma o mundáne.
 
-Ta japu nte mo ra'e,
ägä ramo a ñe ñandu
ko yvy apére. Ha'ete vaicha
ku yma ñande apytépe
mba'eve o jehu'y va'ekue.
 
-Che katu a reko jey
che rembiapo repy kue mi;
ko'ä ñembyaty guasu
rapykuéri, tuicha ve ntema
ña ñemu.
 
-Na nde'eñói
che karai:
opáicha gua tembiapo-
ko, avati ra'ÿicha
opa rupi rei heñöi.
 
-Mitä kuñä saraki,
kuimba'e rösä guasu
jepive ja hecha'ÿ va,
kóina ägä o myenÿhë
ñande ka'aru.
 
-Mombyrýgui oúva
pytagua reko ambue,
mbói-jagua recha potápe,
o mbo chovi ñande äkä ári
pira pire.
 
-Mañëítei po ja hecháne
sapy'a -o pa mboyve
ko aty guasu ha tory
kakuaa-,
i ñapysëramo nte jepe
aipo mbói-jagua.
 
-Chéro güarä, ko'ä ñë'ë
-ku ka'avo tyre'ÿicha-
nda hapói ha nda i ñäkäiri.
 
-Mba'ére voi piko ñande-
nte ma ñande po'a sapy'a ne,
ko mamove o je kuaa'ÿ va
árupi nte o sëne hagüa.
 
-Che rañykä kanë'öma
a porandúgui ichupe kuéra
mávape pa o je'chauka gua'u.
 
-Ava i kéra recháva
amóne hasýpe o páy,
o mbo javoráivo i ñäkäme
ára ha pyhare.
 
-Výro reípe ña së ne,
ha'e ma ndéve ko kuehe.
 
Néi, che sy: kóina i paha ma
ndérupi a ju a mo ñë'ë
ñande ypykuéra amÿrÿi.
Te'i oréve mba'éicha ite pa
ñande ypa o ñe pöhäno ne
i katu hagüaicha i póra
ña mondýi.
 
-Kyvö ngoty, ha'anga-
kuéra oúvaicha, o mÿatÿmói
i pytúpe ñü ka'avo,
ha péina y ñë'ëme che rypýi.
 
"Ta pe ho!
ta pe ho pa águi,
peipota'ÿ rö pende ári
ko ypa pochy o je hykuavo!"
 
"Ko y-póra, mbói-jagua,
pe ne mo marandúva ou
hi árape pe je'ói hägua."
 
"Ani pe hesa kö'ö-
mo'ätei äñä-rymba:
ta pe ho
ta pe ho pa!"
 
Péicha rupi
mbegua katu
py'a mïrï, tavy
ha japu,
o mongu'e maymáva
heko tapiagui
ha oity hesekuéra
paje.
 
Avavete
temïty hárupi
ha tembiapópe
ndo ho se véi.
Ñe mongeta
reko tekove tie'y
ñanáicha o pü'äva
opárupi o jaho'i.
 
O jatykóva
tupä-mba'ére,
ku yso karúicha,
tembi'u hárupi-
nte re juhu.
Mamóta iko
aipo mbói-jagua rekaha
sapy'a o je'cháne hägüa.
 
I pahápe, o hasa
kuarahy ha ára porä.
Ndo so véi ro'y
ha ama rayvi.
Mboriahu rymba hosävä
o ho i piru, hye chä'ï
ha umi ka'aguy pä'ürupi
o ryr chä'ï
ha umi ka'aguy pä'ürupi
o ryrýi, häsë po'i.
 
Mandi'o ha avati ty
o mÿenÿhë mba ñanä vai.
Ndo hupity véi tembi'u
ha ogapýpe, i jaty pa
güaimï juku'a ha mitä
sa'yju.
 
O ñembo'éva re hendu
mombyrýgui ve, ka'aru.
Tata'y hendy käñy háicha
o ñongatu hikuái hemi potaypy.
 
Mba'eve no mbo je'óiri
hesakua kuéragui
mbói-jegua. Ha o mongaru kïrïrï
hikuái i py' a remói.
 
Upéi,
o mbyaku jeývo
kuarahy kö'ë pytu,
o ño mbyaty joa y jerére
ha oiko ku ymavéicha ayvu guasu.
 
Ndaipóri véi nte ma
o güahëve ku ára ambuéicha
mombyry gua.
Oiko pa rei o mba'e ñemúva
ha o jeity okupépe
tory ha vy'a.
 
Ku ärä raku
ha tetia'e ñepyrungue
o guevi, ha tesaráipe
o pa rei.
 
Hógaipi kuéra, asaje,
kuarahy tïnïgui o ñe mo'ä kuévo,
i pety oisu'u hápe
i ñë'ëngu joa
i kaigue.
 
Sái petëi
sorokue mi-
reheve, kuña kuéra
o gueraha i memby
o mongarai.
Henda piru ári
kuimba'e kuéra
i tygüasä jegua
oiküavë'ë mba rei.
 
Ku haity kuéragui
mby ju'i y sarambi haícha,
mombyry gua, ou haguéicha
o je'ói o ho pa.
O ñe kuävë'ëva
ha o mba'e ñemúva
o karu huguáire
ha o ñe mbyaruru.
 
Py'a rägë rekovia
-ku tü kuaréicha-
O ho i jai
ha oiko atë'y
ha pituva.
 
Upéi katu, i vai ve hagüa,
ou mombyrýgui marandu tapia
tembiapo ha viru etágui. Ha mitärusu
kuéra, oï háicha
hapykuéri o je poi pa.
 
Ku ysypo tujukuégui
re ñe saingo taramo guáicha
o so pa rei nde reheve. Nde reity
yvýre. Re je py'aka,
nde resa jere ha nde apysa ryapu
mamangáicha,
 
Koícha ite ore apytépe
opa vy'a; ha puka - ku petÿ kusuguéicha-
ro ndyvu ore j urúgui, ore
mbo py'a jere.
 
Tetägua rembyremi ro pytáva
-mitä ha güaimï ha tuja känë'ö-,
jagua piru rapykuéri
ro së ro moï ñühä
ha ro heka ynamby.
 
Aipo mbói-jagua mombe'u ypy
avave'tépe nte ma ndo mongu'e véiri.
Vy'a pana moñepÿrungue
o heja ore apytépe ñembyasy,
jahéi ha py'a rekotëvë.
 
Upe rire are,
jepe oiko tesarái
o mombáy va'ekuégui hekove kuéra,
Hugua-guasúpe i popïa
o mbyai pa o juhúva, ha o myasäi
pochy, ñemyrö ha ñë'ë megüa
i ñäkäre kuéra.
 
Mba'asy vaícha o mo äkänundúva
o heja o hasávo py'a tarova
ta tuguy raku.
 
Vokóike ma o ño kö'öiva
ha i po pä'äva mba'eve reíre
nde tape'asa,
nde inchiri rei guasu,
oipe'a rei se ma
nde mba'e repy mimi.
 
Mitä kuña räirö
ha mitä rusu jukahare
árape nde mo maitei
tupäo rökëme ve.
Nde ry'ái kuére o pü'äva,
mbaretépe o ñe mo mba'éva
nde yvy teére,
umíva nte ko hösäva
ha karai oiko ichugui kuéra.
 
Mba'épa oikóne raka'e
umi mitä porä itágui
o mbo ayvumíva jepi ñande asaje?
 
-Ha umi ogüahëva mombyrygua
mba'yru ha viru eta reheve,
ao jegua porä porägui
i karamëgüa renyhë?
 
-Nda ja hecha véimai
ka'aru kue,
umi aty guasu ha jeroky.
Ku puka soro ha ñe mongeta
kyrë'y, ñakyrä rasëicha
sapy'a rei nte o pa ite.
 
Ajépa ja vy'a itémi
raka'e, ku purahéi ha saraki
apytépe, heñöi mba reími
pira pire.
 
-Ha'ete vaicha ku upérö
ndo so véi ára porä.
Ha yvy póra roime háicha
nda i katúi ore tuja
opáicha vérö.
 
-Ajeve nipo, taita,
opa ra'e ku ñë'ë:
ägä péicha pe pyta
pe nde tuja joa ite.
 
Kóicha hembýva tetägua-
o ñepyrü o ñamindu'u
hemi mandu' a ypýre.
o mbo yke hekove kuéra,
ha yma ite gua rehe
nte ma o ñe mongeta.
 
Rei nte kö'ë hovake kuéra:
i py'a kañy joa
kuehe ambue ete guáre
o mo hesa mimbíva gueteri
ichupe kuéra.
 
Oikóma upéro o yvy jo'óva
viru ymágui takype renyhë
o guenöhë potávo.
Oiko nte ma avei
ára kue rei guasúpe
i kéra recháva,
ha o manóva ñë'engue
o sëva o mombe'u.
 
Avave ete nte ma
ndo hói hemitÿ hárupi,
o karu ve'erä kö'ërö
o hechávo i jehegui.
 
O ñe pöhäno vaicha
o pyta joa
hovayva o hasa va'ekuérehe.
 
Tapykue koty o japaro
hekove kañy.
Ku tanimbu apytépe
o jatapyñái taramo guáicha
o hekáva tata'y
rembyre mi.
 
Hapykuere kañy mombyry guágui
Hugua-guasu. Tetägua kuéra
o mano'ÿre, i póra recha
ha ho'a hesekuéra pytü.
 
Angaipavóra
o mä'ë'ÿva henonde guáre,
ypa pochy o jaho'i pa.
 
Oiko tesarái hekove kuéragui
ha o së i pahápe
ñë'enga.
 
 
Diciembre 28, 1969.


 
 
 
 
COMENTARIO DEL POEMARIO "MBÓI-JAGUA" (1973)
 
Por MARIO CASARTELLI
 
 
La fecha en que fue escrita esta obra permite conocer el entorno del géneris del texto. Era 1969 y era el advenimiento de la gigantesca represa hidroeléctrica de Itaipú, que generó el gran lago homónimo al que Ramiro Domínguez alegoriza con el MBÓI-JAGUA (VÍBORA-PERRO), y el turbulento crecimiento mercantil de Puerto Presidente Stroessner, hoy Ciudad del Este, simbolizada en el poema por el HUGUA-GUASU (HONDURA-GRANDE).
 
El texto está escrito totalmente en guaraní y la visión del poeta en torno a los acontecimientos fue premonitoria: la política de entonces no impulsaba otra cosa que alimentar en el pensamiento mítico del pueblo los fraudulentos conceptos de "bienestar y progreso", para deslumbrarlo con fatuas novedades. La presencia del Mbói-jagua conmociona a la gente de esa comunidad aletargada en pobrerío y supersticiones. Y la turbia alucinación penetra y contamina sus costumbres.
 
Una voz, consciente del peligro, incita a la comunidad a enfrentar con cautela a ese fantasma: Pe júke che rapykuéri/ kirĩrĩhaitépe jájesareko/ hese, sapy'a reínte ko kuehéicha/ osẽ ojechauka jevy (Vengan detrás de mí, a vigilar con cautela y en silencio, por si acaso intente, como otras veces, presentarse ante nosotros).
 
Pero el ser maligno recorre disfrazado de pira pire (dinero), y tienta a las presas más fáciles: los jóvenes. Estos son seducidos y abandonan el hábitat natal, arrastrados por la quimera del Hugua-guasu: desbande masivo. Los pueblos aledaños se despueblan y empobrecen aún más: nadie vuelve al sembradío. Es la alienación: Teresemínte ka'aru/ -hembiopo kuéragui opoi aja-/ ijurúpe mbói-jaguántema rehendu (Si los vieras por las tardes, cuando dejan la labor, de sus bocas sólo oirás el tema del mbói jagua). Las mujeres que andaban con escasos atuendos (kuña isái peteĩva) se encandilan e inician su desenfreno hacia la vestimenta. Los varones también se enajenan detrás de oropeles. Si algo les queda todavía de lo que han dejado atrás, las demás empiezan a perderse lentamente: Mborayhu ha purahéi/ ojora jevy hetã kuéra./ Hekópe  guáchante avave/ ndojechavéi (Querencias y canciones desanudan de nuevo los sitios que dejaron, pero ya no con la manera de ser que fuera de ellos).
 
Sólo la voz consciente llama a las cosas por su nombre: Ko japu/ ha ayvu guasúko -rehecháne-, ipo'ivehárupi/ jevýnte o so vaerã/ ha iñakuãvéva katu/ tuichaitevéntema o mondáne (Esta mentira y gran algarabía -ya lo verás- harán mella, como siempre, en todo lo más débil, y quien tenga mayor astucia lo aprovechará para estafar aún más). Es así que aparecen los que mercan a costa de esa inocencia pueblerina. Y la sed de dinero, generada por allegados extraños, se torna un culto.
 
Es el impacto feroz de choques culturales.
 
Por supuesto, hay quienes advierten sobre el monstruo ilusorio:-Výro reípe ñasẽne,/ ha'éma ndéve ko kecehe (Finalmente, como ya te lo dije, todo terminará en disparate).
 
Pero nada impide que se produzcan las discordias sociales, como tampoco el inicio del desastre ecológico: I pahápe, ohasa/ kyarahy ha ára porã./ Ndo so véi ro'y/ ha ama rayvi./ Mboriahu rymba hosãva/ oho ipiru, hye cha'ĩ/ ha umi ka'aguy pa'ũrupi/ o ryrýi hasẽ po'i (Y, al final, se va el sol de los buenos tiempos. No cesan ya el frío ni la llovizna. Los animalillos sanos de los humildes enflaquecen, se les contrae la panza, y por entre los pajonales tiemblan leves quejidos). Las plantaciones se atiborran de enfermantes remedios. El alimento escasea en el hogar donde sólo se hacinan ancianas jadeantes y niños esmirriados.
 
Voces difuntas de ancestros aconsejan: Tapeho!/ tapehopa águi,/ peipota'ỹro pende ári/ ko ypa pochy ojehykuavo! (¡Váyanse, váyanse todos, si no quieren que el lago enjuague su cólera en ustedes!).
 
Ko y-póra, mbói-jagua,/ penemomarandúva ou/ hi árape pe je'ói hagua (Este fantasma del agua, el mbói jagua, les advierte que deben huir a tiempo).
 
Pero la cobardía y la ignorancia se apodera de ellos. Ninguno vuelve al vivir originario. Y se entregan a borracheras y toda suerte de híbridas transacciones: es la alienación total.
 
Entonces aparecen los oportunistas de la mafia: Mitã kuña rãiro ha/ mitã rusu jukaháre/ árape nde mo Maitei/ tupao rokẽme ve.// Nde ry'ái kuére o pu'ãva,/ mbaretépe o ñe mo mba'éva/ nde yvy teére,/ umívanteko hosãva/ ha karai oiko ichugui kuéra (Los que violan a las niñas y asesinan a los mozuelos, los que se levantan sobre el sudor de los otros y se apoderan brutalmente de legítimas propiedades ajenas, sólo ellos llevan una vida confortable, y así se convierten en "grandes señores").
 
Transcurre la vida entre el delirio de los hijos que abandonaron sus tierras y los padres que se quedaron estupefactos ante hechos que no logran comprender.
 
Y todo resulta fugaz. El poder magnético del Mbói-jagua se diluye. Terminan las tropelías festivas. Y se agota ese chorro de pira pire que parecía inacabable, dejando una secuela de escasos enriquecidos y multitudinarios empobrecidos: Ajeve nipo, taita,/ opa ra'e ku ñe'ẽ:/ áĝa péicha pe pyta/ pende tuja jo'aite (Con razón, oh, padre, terminó así aquel consejo: ahora sólo les queda envejecer doblemente).
 
Y el porvenir se les extravía: Oñepohanóvaicha/ opyta joa/ hovayva o hasa vaekuére (Como embrujados, quedan todos pensando en lo que pasó). ¿Son de aquí o son de allá? Detrás de vanas sombras olvidaron su propio existir. Y en inconfesas desilusiones prosiguen envolviendo y desenvolviendo recuerdos de aquel lago espectral.
 
Esta fabulación es un reflejo poético del tratado sociológico EL VALLE Y LA LOMA. La textura de ambos textos es distinta, porque se expresan por vías diferentes. Pero el trasfondo es el mismo. En ciertos aspectos, se corresponden.

 
 
 

Poesías de RAMIRO DOMÍNGUEZ

Edición, estudio introductorio, y notas de MARIO CASARTELLI.

Editorial El Lector,


Colección Poesía Nº 11,

Asunción – Paraguay

Abril 1996 (234 páginas).
 
 
 
 
 
 
 

 

ENLACE INTERNO A ESPACIO DE VISITA RECOMENDADA

EL IDIOMA GUARANÍ, BIBLIOTECA VIRTUAL en PORTALGUARANI.COM


(Hacer click sobre la imagen)

 

 

 

 

 

 

GALERÍA DE MITOS Y LEYENDAS DEL PARAGUAY

(Hacer click sobre la imagen)

 





Bibliotecas Virtuales donde se incluyó el Documento:
IDIOMA
IDIOMA GUARANÍ - POESÍAS - MÚSICAS - ESTUDIOS
FOLKLORE,
FOLKLORE, TRADICIONES, MITOS Y LEYENDAS DEL P



Leyenda:
Solo en exposición en museos y galerías
Solo en exposición en la web
Colección privada o del Artista
Catalogado en artes visuales o exposiciones realizadas
Venta directa
Obra Robada




Buscador PortalGuarani.com de Artistas y Autores Paraguayos

 

 

Portal Guarani © 2024
Todos los derechos reservados, Asunción - Paraguay
CEO Eduardo Pratt, Desarollador Ing. Gustavo Lezcano, Contenidos Lic.Rosanna López Vera

Logros y Reconocimientos del Portal
- Declarado de Interés Cultural Nacional
- Declarado de Interés Cultural Municipal
- Doble Ganador del WSA